Plasty a mikroplasty jsou všude kolem nás.
Plast je obsažen v notebooku, který používám k napsání tohoto článku a dost možná také v oblečení, které mám na sobě. Je jednoduché vidět, jak moc jsme na plastech závislí. To, co nevidíme je, jak nás naše obrovská závislost na plastu dovedla k rozsáhlé kontaminaci mikroplasty.
Mikroplasty jsou malé částice plastů, které se vyskytují ve vodě, půdě i vzduchu. Jsou to úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po 5 milimetrů. Tyto částice se hromadí v oceánech, kde mohou ohrožovat tamní životní prostředí a celý ekosystém. Hlavním zdrojem plastů v oceánech jsou patrně řeky.
Mikroplasty nejsou zamořeny jen oceány, ale i ovzduší. Například v Londýně, které je evropským městem s největší koncentrací mikroplastů v ovzduší, na jeden metr čtvereční dopadlo v průběhu 24 hodin 575–1008 mikroplastových částeček. Důkazem toho, že mikroplasty cirkulují v ovzduší po celém světě, je i fakt, že byly nalezeny dokonce i ve sněhu v Arktidě.
V České republice je průměrná koncentrace mikroplastů v povrchové vodě necelé 4 částice na litr.
Jak se mikroplasty dostanou do masa ryb?
Vědecké studie ukazují, že mikroplasty se dostávají i do těl vodních organismů, včetně těl ryb po celém světě. Je důležité sledovat a minimalizovat přítomnost mikroplastů v životním prostředí, aby se minimalizoval jejich dopad na zdraví lidí i ekosystémů.
Mikroplasty se dostávají do rybího masa prostřednictvím kontaminovaného prostředí různými způsoby:
- z kontaminovaného potravního řetězce
- filtrací vody skrze žábry
- přímým nasátím ústy, kdy mohou být plovoucí mikroplasty rybou mylně zaměněny za potravu a pozřou je
Přes gastro-intestinální trakt ryb se tak značné množství částic dostanou do krevního řečiště a poté jsou transportovány kdo všech tkání. Studie ukazují nalezení mikroplastů u tří ze čtyř ryb v trávicím traktu. Ani oblíbené české ryby, jako je kapr obecný, nejsou výjimkou. Obecně platí, že menší ryby vykazují vyšší obsah částic na gram tkáně než větší ryby.
Tyto plastové částice pocházejí z různých zdrojů, jako jsou vlákna oblečení, pneumatiky a kosmetika. Za velkou část z nich stojí lidská pohodlnost, protože tím nejhojnějším zdrojem jsou jednorázové plastové obaly na jídlo a pití, včetně příborů a brček, které nám poslouží a záhy je vyhodíme. Konkrétně tomuto zmíněnému zdroji zbytečných plastů můžeme zabránit už dnes tím, že:
- jídlo si necháme zabalit do vlastní znovupoužitelné krabičky
- dáme si kávu do cestovního hrnku, který použijeme i zítra.
- pořídíme si nerezovou nebo skleněnou termoláhev - namísto PETky, kterou za chvíli vyhodíme
- opatříme si nerezové brčko nebo bambusový příbor
Je však důležité si uvědomit, že i přes přítomnost mikroplastů jsou ryby stále cenným zdrojem živin a zdravého tuku. Měly by být součástí zdravé stravy, protože to není ten nejhojnější zdroj příjmu plastových mikročástic, který ohrožuje naše zdraví.
